Kámen si pamatuje déšť, dotek ruky, otisk kroku.
Vrstvy času v něm zůstávají, aniž by potřeboval mluvit.
Vrstvy času v něm zůstávají, aniž by potřeboval mluvit.
—
Každá prasklina, rez i stín nese příběh o tom, co bylo —
a dává tvar tomu, co bude.
a dává tvar tomu, co bude.
—
Materiály nestárnou, jen se proměňují.
Učí nás pokoře k věcem, které přetrvávají,
a připomínají, že krása není v dokonalosti,
ale v paměti, která zůstává pod povrchem.
Učí nás pokoře k věcem, které přetrvávají,
a připomínají, že krása není v dokonalosti,
ale v paměti, která zůstává pod povrchem.
—
A možná právě tam začínáme rozumět krásnu.