…aneb když se to trochu přežene s folklorem
Slovensko – země hor, bryndzy, valašek… a samozřejmě Pagáča.
Na chvíli se vrátil domů. A rozhodl se, že to vezme zostra.
Chtěli jsme stylový moodboard. Jemný hold krajině, chutím a tradici.
Skončili jsme s přetučnělým Pagáčem, v kroji, se sekyrkou v ruce a opaskem z minibuchtiček. Výraz tvrdší než žinčica po týdnu na slunci. A vzkaz pro všechny:
„Tak si ma aj zjedzte."
1. Vizuální styl
Když Pagáč cestuje, nikdy to není tiché. Tentokrát se zjevil jako postmoderní pastýř, co unikal z galerie na půli cesty mezi realitou a sněním.
Za ním: ovce, dřevěnice, kontrabas ponechaný osudu.
Na něm: výraz, co nezná kompromis.
Možná je trochu moc naducaný.
Možná ne.
Možná prostě jen do sebe nasákl všechno, co Slovensko je:
tvrdost, laskavost, vtip… a trochu kyslého zelí.
A možná i my jsme v těchto dnech trochu vykynuli.
Jinak. Mimo rytmus. V jiném tempu.
A právě proto potřebujeme Pagáča –
co stále drží valašku a tváří se, že nic.
Jako by říkal:
Barevná paleta:
Smetanová, bordó, travnatá zelená, černý folklór
2. Prvky, které definují styl
- klobúk ako koruna hrdosti
- opasek z minibuchtiček (!)
- bryndza v jedné ruce, valaška v druhé
- za ním chalúpka s ornamenty
- ovce na pastvině
- a kontrabasisko, které už dávno nehraje, ale stále zní
Tichý obraz úniku.
Poezie v těstě.
A Pagáč, co nepřestal kynout – k výšinám, kam noční tramvaj nedojede.
3. Příště?
Možná už konečně: Grain of Design meets Kapalı Çarşı™
A možná ne. Možná se Pagáč zase zatoulá.
Vytvořil: .GJM
Tohle vzniklo na základě jedné přeteklé espumy z bryndzy, dvou záchvatů smíchu a nápadu, který měl být původně seriózní moodboard.
Pagáč si žije vlastním životem. A my mu jen děláme PR.